Dopady Evropských strategií na trhy z pohledu USA
Evropská komise (EK) představila svoje strategii „Z vidlí na vidličku“ (Farm to Fork) a Strategie bioediverzity (Biodiversity Strategies), které definují podmínky pro zemědělskou produkci, využívání půdy, používání hnojiv a pesticidů.
Obě strategie představují zásadní posun v potravinářské produkci EU, zemědělské politice s odpovídajícími zásadními důsledky pro strukturu a produktivitu potravinářského a zemědělského průmyslu EU. Vzhledem k tomu, že EU je významným zemědělským výrobcem a hráčem mezinárodního obchodu se zemědělskými produkty, je pravděpodobné, že tento posun politiky ovlivní mezinárodní zemědělské trhy, komodity a následně širší systém potravinové produkce a zemědělství.
Dopady opatření navrhovaných v těchto strategiích na světovou zemědělskou produkci analyzovalo Ministerstvo zemědělství USA[1] ve Zprávě vydaná v listopadu 2020. Zprava přináší možné dopady strategií navržených EK na bezpečnost potravin a trh, přičemž Zpráva se zaměřila na tato omezení vyplývající z obou strategií: snížení používání pesticidů o 50 %, snížení používání hnojiv o 20 %, snížení používání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 % a snížení zemědělských ploch o 10 %. Autoři Zprávy porovnávali scénáře možného vývoje a rozdíly mezi přijetím strategií pouze v EU, celosvětově a jako střední cestu, kdy strategie přijmou země, které jsou na exportu potravinářské a zemědělské produkce do EU závislí.
Vývoj zemědělské produkce a zásobování potravinami
Zpráva uvádí, že desetiletý plán EK cílený na omezení využívání půdy, používání antimikrobiálních látek, hnojiv a pesticidů by mohl vést ke snížení zemědělské produkce v EU a ke snížení její konkurenceschopnosti na domácím a evropském trhu. Závěry tří výše uvedených scénářů došly k těmto prognózám na období do roku 2030:
- Pokles zemědělské produkce v EU, a to v rozsahu od 7 % (celosvětové přijetí) do 12 % (pouze EU).
- Pokles zemědělské produkce by zmenšil dodávky potravin do EU, což by mělo za následek zvýšení spotřebitelských cen. Srůstem spotřebitelských cen a nákladů na potraviny počítá každý ze scénářů, samozřejmě v největším rozsahu, pokud by došlo k jejich celosvětovému přijetí, zde se odhaduje růst ve výši 53% (v EU) a 89% celosvětově, pokud by opatření přijala pouze EU, pak Zpráva odhaduje růst cen potravin o 17% v EU a 9% celosvětově.
- Pokles produkce v EU i jinde by vedl ke snížení obchodu; některé země by změnou dovozu mohli získat. Pokud by vsouvislosti s přijetím strategických opatření došlo k omezení obchodu, nejvíce negativní dopady pocítí regiony ohrožené zásobováním potravin
- Pokles výroby a obchodu spolu s předpokládaným zvýšením cen potravinářských komodit by mohl zapříčinit významný pokles hrubého domácího produktu, Zpráva odhaduje pokles ve výši 76% HDP (pokud by strategická opatření platily pouze v EU) a 49% pokud by platila celosvětově.
Potravinová nejistota, měřená počtem lidí, kteří nemají přístup alespoň ke 2 100 kalorií denně, by podle Zprávy významně rostla v 76 zemích s nízkými a středními příjmy, zejména v Do roku 2030 by podle Zprávy vzrostl počet lidí ohrožených nedostatkem potravy o dalších 22 milionů než v nulové variantě (bez přijetí strategických opatření) a dokonce o 185 miliónů, pokud by byla opatření přijata celosvětově.
Zpráva analyzovala pouze snížení zemědělských vstupů v rámci strategií a neuvažuje o jiných důležitých aspektech návrhu EK, například zvětšení půdy v ekologické produkci nebo snížení plýtvání potravinami a snížení emisí skleníkových plynů. Výsledky studie naznačují potenciální dopady na trh a bezpečnost potravin, dopady na životní prostředí a zdraví nezohledňují. Hodnocení dopadů na životní prostředí a lidské zdraví je předmětem politických diskusí, nicméně, jak uvádí autoři Zprávy, analyzované dopady na trhy a bezpečnost potravin mohou posloužit jako nástroj pro hodnocení politických cílů.
Autoři zprávy vychází z předpokladu neměnné zemědělské produkce v horizontu 8 – 10 let na základě konzervativního předpokladu o investicích do výzkumu a vývoje a zpoždění mezi investicemi do výzkumu a vývoje (v řádech dvou desetiletí). V tomto bodě tedy bude důležité sledovat připravované investice a programy podpory do nových aplikovatelných technologií, např. v otevřené výzvě Green Deal.
Plány vítěze amerických prezidenských voleb v oblasti zelených investic
Vítěz amerických prezidenských voleb Joe Biden označil změnu klimatu za existenciální hrozbu. Uvedl[2], že se chce znovu připojit k Pařížské dohodě o změně klimatu. Joe Biden nepodporuje iniciativu Green New Deal – dohodu o klimatu a pracovních místech, kterou připravila část jeho strany, navrhuje federální investici ve výši 1,7 miliardy USD do výzkumu a zelených technologií, z nichž některé se překrývají s financováním jeho ekonomického plánu, má být vynaloženo v příštích 10 letech a chce, aby USA dosáhly čistých nulových emisí do roku 2050 - závazek, který v loňském roce přijalo více než 60 dalších zemí. Investice zapadají do jeho ekonomického plánu na vytváření pracovních míst ve výrobě produktů „zelené energie“.
Autor AVO
[1] Economic and Food Security Impacts of Agricultural Input Reduction Under the European Union Green Deal’s Farm to Fork and Biodiversity Strategies, EB-30 USDA, Economic Research Service https://www.ers.usda.gov/publications/pub-details/?pubid=99740
[2] https://www.bbc.com/news/election-us-2020-53575474